ANO? NE?

Miluju rozhodování mezi dortíkama v mé oblíbené kavárně. Bude to ten cheesecake s Oreo sušenkama, nebo brownies? Vím totiž, že ať si vyberu cokoliv, budu spokojená. No jo, ale co když vybíráte ze dvou možností a ani u jedné nevíte, jestli vám bude chutnat? Třeba já zkusím vždycky tu odvážnější, stejně jako teď.

Jsem vcelku nerozhodnej člověk. Kromě toho, že nad vším až moc přemýšlím, tak ještě toho rozhodnutí nakonec lituju. Nic moc kombinace. 

Tak jsem začala systematicky nebo to tak aspoň vypadalo. Sepsala jsem si všechny plusy a mínusy, co mi taková cesta do neznáma dá a naopak. To mi samozřejmě hrozně pomohlo. Nakonec jsem se na všechny takový blbosti vykašlala a rozhodla jsem se podle vnitřního hlasu. Ten jenom tak na papír přepsat nejde. Jednoznačně mi však dával najevo ať jedu. Tak jo teda. Jedu! 

A kam že to? Rozhodla jsem se pro španělské město Salamanca.

„Jooo Španělsko, to je super! Tam budeš jen polehávat u pláže, popíjet Sangrii a chodit na párty!“ 

Ehmm, vlastně ani ne… Je to město v horách 800 m nadmořské výšky. Bude tam probíhat výuka ve španělštině a moře široko daleko taky není. Nevadí, za to tam je jedna z nejstarších univerzit v Evropě. Což je víc než pláž, ne? Zapomněla jsem říct, že španělsky moc neumím. Spíš takový základy jako je cerveza a tak.

Bude mi to tu chybět. Můj pokoj, ranní výhled z okna a teplý župan. I když jsem už druhým rokem studovala ve Zlíně a jezdila pořád sem a tam, tak HOME mám jen tady v Brně. Rozhodla jsem se však nelitovat toho rozhodnutí, vlastně už žádnýho. 

Prostě do toho jdu a možná jsem se tak rozhodla právě proto, že jsem se toho bála. A to jediný vás fakt někam posune. A ať mě tam potká cokoliv, bude to stát za to! Pobrečet do polštáře si přece můžu kdykoliv. Nová éra už je za dveřmi, tak jí jdu otevřít.

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *